tipy na vylety

: : Tipy na výlety : : © Cyklobanda.com : :

Těšíkovská kyselka

30.9.2007

 

(Dais) V neděli 30.9.2007 jsme s Andym, Helenkou a Alešem spáchali pravděpodobně poslední cyklovýlet této sezóny. Andy měl konečně po té smolné havárce opravené kolo a spoustu chutí se na něm někde projet, a tak zmermomocnil Aleše, sbalil Helenku a přijel k nám do Olomouce s tím, že rozhodně musíme někam vyjet - no tak se vyjelo. Po dlouhém rokování nad hrnkem kafe a třemi mapami jsme se nakonec dohodli, že zajedeme na Těšíkovskou kyselku. Aleš tam ještě nebyl, já jsem tam byla už hrozně dávno a Andy se tam rád podíval podruhé. Cesta tam je pěkná, hospoda s pívem je po cestě taky, tak jsme vyrazili. Měla jsem být - jakožto místní - vůdcem tlupy, ale po předchozích neblahých zkušenostech jsem uvítala, že si Aleš naladil GPSku a hlásal, kdy máme jet rovno, kdy doleva a kdy doprava.

Z Olomouce jsme jeli přes Řepčín a Černovír k pražské trati - rychlíkové trati, po které jezdí rychlíky do Pardubic a Prahy, kolem ní pak polňačkou do Bohuňovic, odtud do Bělkovic a Bělkovským údolím na Kyselku. Na začátku údolí jsme ještě v hospodě dali jedno zrzavé orosené a zblajzli klasické jídlo cyklistů - smažák a pak jsme jen jeli mírným stoupákem kolem kamenolomu k prameni. Cestou jsme se ještě zastavili ve starém břidlicovém lomu - je už opuštěný a strašně maličký, ale má své kouzlo a rozhodně stojí za pokoukání. Byla jsem z toho tak okouzlená, že jsem si tam zapomněla na pařezu brýle (ty brýle, co se mi v Beskydech zlomily a všichni tvrdili, že nepůjdou slepit, ale můj šikovný muž je slepil a ony drží!!!!). Že je nemám, jsem si uvědomila až když jsme odjížděli z kyselky. Kluci byli taky lomem okouzlení, protože si nevšimli, že jedu bez brejlí a ani si nemohli uvědomit, kdy jsme je naposledy měla (já taky ne, až tak jsem byla zblblá). Nakonec jako důkaz posloužil Alešův foťák, kde bylo jasně vidět, že před lomem byly, po lomu už ne.

No ale zpět k prameni: krásným údolím, které se lesklo zlatě a červenalo purpurově a zelenalo jedlově a vůbec se tak nějak krásně podzimně barevňalo jsme se klidnou jízdou dostali na Kyselku. Lidí tam bylo jak na kolonádě, ale nakonec jsme se k vodě dostali, což přivítala hlavně Helenka, která se té zdravé vodičky nemohla dočkat a pak se jí nemohla nabažit, jak velice jí chutnala. Já jsem žasla, jak se kyselka změnila od doby, co jsem tam byla naposledy, protože co tam přijedu, je to okolí jinak upravené. Jen ty kořeny ve stráni jsou pořád stejné - hodně mi připomínají kořeny na Rudickém propadání.

Cesta nám uběhla rychleji,než jsme mysleli, počasí bylo nádherné a Helenka v naprosté pohodě, tak jsme se dohodli, že tento cíl cesty spojíme s cestou jinou, která byla jako další varianta - s Jívovou, no a po cestě vyzvednem v lomu ty moje zapomenuté brýle. Z Kyselky je to na Jívovou kousek, nějakých pět kilásků - ovšem do kopce, což jsem takticky zamlčela. My co jsme zdolali Lysou, se jen tak nezaleknem a kluci, když byli o Beskydy ošizení, si aspoň užijí nějaký ten kopeček - na Hané je nějaký ten vrcholek stejně vzácnost, tak nač s tím dělat drahoty. Ale stálo to za to, jednak jsme si dali krapet do těla, druhak nás před Jívovou čekala krásná prémie v podobě zlatého podloubí stromů nad silnicí. Na Jívové jsme, jak jinak, dali pivo a pak jsme se kolem větrných elektráren vydali na pohodový sjezd lesem na Hrubou Vodu směrem na Olomouc.

Z Jívové jsme vyrazili kousek mezi poli a pak už jsme zajeli do lesa, kde se dolů vinula celkem solidní asfaltka. Během deseti minut jsme byli na Hrubé Vodě a odtud jsme (stále směrem dolů) uháněli na Hlubočky, Mariánské Údolí, Velkou Bystřici a Bystrovany do Olomouce. Nejhorší cesta byla asi přes město - vymotat se skrz z jedné strany na druhou bylo nepříjemné, ale aspoň jsem klukům stihla udělat rychloexkurzi. K nám jsme dojeli v 18:30, mírně unavení a hodně spokojení. Helenka byla naprosto perfektní a vůbec na ní nebylo poznat, že má za sebou 63km v sedle.

Musím říct, že se výlet opravdu vydařil. Trasu jsme si vybrali tak akorát, byla příznivá obtížností, akorátní vzdáleností a nádherná na kochání, parta byla bezvadná, nálada skvělá, pivo studené a jídlo teplé (jen ty ovesné placky byly asi trochu připečené, ale co by člověk nechtěl, když vytahoval poslední plech z trouby chvíli před půlnocí, že), takže doufám, že se brzy zase něco spáchá...

 

Mapa a profil trasy

Otevřou se v nových oknech

 

Fotogalerie

 

Diskuse k článku:

Tlachárna, o srazech a výletech.

 

 


VŠECHNA AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA SPOLEČENSTVÍ CYKLOBANDA (podrobnosti zde)

Redakční tým webu a fóra CB najdete na Redakční stránce. Administrátora můžete kontaktovat na adrese ondrej.skara@gmail.com.

srazy setkani tipy na vylety

KRONIKA SRAZŮ

Kopřivnice, 5/10

Hory-doly 2011, 8/11

Časté dotazy - FAQ

cyklobanda cykloturistika tipy na vylety servis udrzba opravy

HLAVNÍ STRÁNKA

Kdo jsme

Výlety a společné akce

Cesta kolem světa

Velká bojovka CB

FOTOHRÁTKY

Moje galerie

Servis a údržba kol

Servisní školička

Od Vás pro Vás

DISKUSNÍ FÓRUM

Odkazy

redakce webmaster admin kontakty

Webmaster, kontakty

Autorská práva

Ikonky a bannery CB

Pošlete známým tip!