: : Redakce : : © Cyklobanda.com : :

Toulavé kolo aneb Jak to všechno začalo

Dais, Olomouc

 

Začalo to jako vždycky všechno – jedním velkým snem. Mým velkým snem bylo horské kolo. Ne že bych tenkrát kolo neměla, ale horské kolo, ten bůh mezi velamoskami, eskami, favority a Sobi 20, to bylo něco. Pravda, trochu mě ten sen odtrhoval od mých vrstevníků, protože ve dvaceti holku spíš zajímají šminky a kluci, než baťoh a kolo, ale mě tenkrát nic z toho nějak extra nebralo. Byla jsem vždycky tak trochu out... doma jsem měla křečka, kočku a několik desítek pakobylek, dělala jsem chůvu kdejaké toulavé havěti a s vaťákem a zmijovkou lítala se svým psem po cvičáku. A jezdila na kole, jak jinak. Na vesnici se totiž člověk pohybuje vesměs jen na kole, ale znáte ta vesnická kola, obzvlášť ta tehdejší: drželo to po hromadě jen omylem nebo díky svářečce souseda a když jste jeli po silnici (samozřejmě z dlažebních kostek), nejen že všechny součástky skřípaly "tu svou vrzavou", blatníky řinčely o sto šest a slyšet Vás bylo na kilometr daleko, takže každá babka ve vsi věděla, že někam jedete, ale taky to z vás málem vytřáslo duši a slabší povahy to nutilo koktat.

Jenže před těmi třinácti lety to všechno začínalo a horské kolo byl drahý přepych, který si mohl dovolit jen někdo. Já bohužel mezi ty vyvolené nepatřila tak mi zůstala jen velká touha a (co si budeme namlouvat) závist v očích, kdykoliv kolem mě někdo na horském kole projel.

Sen se mi splnil neočekávaně rychle, díky mému kamarádovi Ondrovi, který tenkrát studoval vysokou pedagogickou. Byla to veselá představa, že tenhle člověk jednou bude učitelem, ale naštěstí zažil rozumu a školství zachránil tím, že se dal na počítače. Ale tenhle "cvok převlečený za člověka" mi splnil můj velký sen a právě od něj jsem k vánocům to svoje první vytoužené kolo dostala. Bylo oranžové se zelenými řídítky, s černými pedály, blatníky, bezva sedlem a ty gumy... ty by vyjely snad i na Everest. Kdyby... kdyby to kolo neměřilo 6 centimetrů, nebylo z umělé hmoty a neviselo na kroužku na klíče.

Byl to ten nejúžasnější dárek, jaký jsem kdy dostala a tenkrát jsem Ondru i sebe ubezpečila, že jednou, jednou to opravdové kolo určitě budu mít. Jenže jsem ještě netušila, že to bude trvat tolik let. Nějak se do toho přimontovala svatba, pes, mimino, existenční starosti a dál se to vždycky nějak odkládalo, protože pořád byly důležitější investice, ale předloni se ten sen splnil. Měl značku Author, fialovošedou barvu a 18 převodů, ze kterých mi šla hlava kolem. Říká se, že sny zabíjíme tím, že je uskutečňujeme, ale myslím, že to řekl někdo, kdo sny neměl nebo se snít bál. Se splněním tohoto snu z mládí se mi vlastně otevřel prostor pro snění desítky dalších snů... snů o krásných koutech republiky, kde jsem ještě nebyla, o cestách, které jsem ještě neprojela a o kilometrech, které mě čekají.

Kde je asi teď Ondrovi konec? Zmizel někde ve víru velkoměsta, v počítačových sítích a vůbec netuší, že ten sen, který mi svérázným způsobem splnil, je už víc než dva roky skutečností. Neví, že se mi kolo stalo během chvilky drogou, bez které si to už snad ani neumím představit a že z toho, co se jevilo jako víkendový koníček, se stal "kůň" s velkým K.

 

Diskuse k článku:

Tlachárna, obecné fórum.

 

 


VŠECHNA AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA SPOLEČENSTVÍ CYKLOBANDA (podrobnosti zde)

Redakční tým webu a fóra CB najdete na Redakční stránce. Administrátora můžete kontaktovat na adrese ondrej.skara@gmail.com.

srazy setkani tipy na vylety

KRONIKA SRAZŮ

Kopřivnice, 5/10

Hory-doly 2011, 8/11

Časté dotazy - FAQ

cyklobanda cykloturistika tipy na vylety servis udrzba opravy

HLAVNÍ STRÁNKA

Kdo jsme

Výlety a společné akce

Cesta kolem světa

Velká bojovka CB

FOTOHRÁTKY

Moje galerie

Servis a údržba kol

Servisní školička

Od Vás pro Vás

DISKUSNÍ FÓRUM

Odkazy

redakce webmaster admin kontakty

Webmaster, kontakty

Autorská práva

Ikonky a bannery CB

Pošlete známým tip!